3. adventní týden

V naší zemi je betlemářská tradice velmi stará. Lidé, kteří se betlémům věnují, přijíždějí každý rok do Třeště. Toto městečko na Vysočině má v tvoření jesliček dlouhou tradici. Setkání řezbářů je vždy v létě a mistři při nich vyřezávají různé postavičky. Své výtvory tam nakonec nechají, takže místní betlém se stále zvětšuje. Můžete ho vidět v třešťském muzeu po celý rok.

Obří pohyblivé betlémy máme v naší republice dva. Největší najdeme v Jindřichově Hradci. Nazývá se Krýzovy jesličky, podle mistra punčocháře Tomáše Krýzy, který na nich pracoval po celý život. Najdeme zde skoro 1400 figurek, z to se 133 postaviček pohybuje. Krýzovy jesličky jsou opravdu obrovské (na šířku měří 17 metrů)

Další velký pohyblivý betlém je vystaven v Třebechovicích pod Orebem, blízko Hradce Králové. Ze dřeva ho vyřezali pánové Probošt a Kapucián, poprvé se představil na veřejnosti před více než sto lety. Měří 7 metrů, je v něm 2000 vyřezávaných předmětů a přes 170 figurek, jež se pohybují a předvádějí život lidí na české vesnici.

Betlém nemusí být vždycky jen starý. Od roku 2004 si můžete prohlédnout hodně veliké jesličky v Sušici na Šumavě. Je v nich 30 velkých postav a přes 300 malých, z nich polovina se hýbe. Tento betlém znázorňuje domy a památky ve městě, ale i významná místa v okolí. Ukazuje stará šumavská řemesla, jako je výroba sirek, skla, plavení dřeva, hrnčířství či mlynářství. Kolo vodního mlýna dokonce roztáčí voda.

Zajímavý, a navíc i voňavý, je perníkový betlém v malém kostelíku svatého Matěje v Praze 6. Každý rok se vytváří z čerstvě upečených figurek, zdobených cukrovou polevou.

Úkol:  Napiš, jak se říká člověku, který vyrábí sirky, sklo nebo tomu, kdo po řece plavil dřevo (Nápověda - klády se svazovaly do voru).

Řemesla - sirkař (vyráběl sirky), sklář - (vyrábí sklo), vorař - plavil klády po řece na místo určení.